Jak uklidnit prvorozeného pro příchod sourozence?

DOTAZ OD ZUZKY:

„Protože se teď ocitá moje snacha v požehnaném stavu, mohla bys ještě promluvit na téma, jak nejlépe uklidnit prvorozeného, aby neměl obavy z příchodu sourozence? U mého syna jsme si mysleli, že jsme udělali vše, aby byl v klidu, ale stejně se několik měsíců počurával. Přešlo to nakonec samo. Díky.“

Milá Zuzko,

tvá otázka dá se nahlédnout z mnoha úhlů. Já se však budu věnovat úhlu pedagogickému, který dobře znám, a se kterým mám zkušenost.

Při příchodu nového člena do třídy (nebo do rodiny), pociťuje dítě silný pocit ztráty „místa“. Děti jsou velmi orientované na organizaci v přírodě, kde má všechno své místo, a proto je pocit „místa na světě“ pro ně životně důležitou záležitostí. Tato ztráta se děje v pociťovaném smyslu, takže jí dítě většinou nerozumí a potřebuje dospělého, aby mu pomohl změně porozumět a ujistit se, že jeho „místo na světě“ zůstává platné a že se skupina (rodina) jen rozšiřuje o dalšího člena.

Ve školce s tím pracujeme tak, že změně věnujeme pozornost.

Když k nám přijde nový kamarád či odejde, vždy to s celou skupinou otřese. Změna projde buňkami těla všech dětí, skupina se musí přeskupit a každé dítě se k této změně začne stavět a reagovat na ni jinak. (Je důležité vědět, že všechny reakce jsou v pořádku.) V takovýchto časech - trvá to přibližně 1 měsíc - věnujeme každý den minimálně 20 minut práci s tímto tématem.

Vedeme děti následujícím způsobem:

- naše třída je prostor lásky

- v prostoru lásky má každý své místo

- v prostoru lásky jsou všichni milováni

- prostor lásky je místo, kde můžeme ukazovat, co cítíme

- prostor lásky je místo, kde jsme vždy slyšeni

- v prostoru lásky vítáme všechny, kdo přicházejí a pomáháme jim, cítit naší lásku

   (ve školce tomu říkáme „love light“)

Hrajeme hry jako je sdílení jemného dotyku, výměnu „love light“, objímací hry, zpíváme písničky o vzájemném dávání lásky, čteme knížky o sdílení se a podporujeme děti, v tvoření pro druhého, obdarovávání se a vzájemné pomoci. Mluvíme s dětmi, přesně a otevřeně nazýváme okolnosti změny pravými jmény, mluvíme o pocitech, které mohou cítit, uznáváme je, respektujeme a ukazujeme, jak se z nich dá uvolnit či změnit v lásku.

Věřím, že příchod nového miminka do rodiny bude i pro tvého vnoučka radostnou událostí a závan strachu, který jsi poznala skrze počůrávání svého syna, nebude mít žádnou potřebu vyvstat.

Posílám moc pozdravů a přeji vše nejlepší!

Klára Markuciová