Manžel nechce o soukromé ZŠ ani slyšet.

23.02.2014 21:59

DOTAZ OD MAMINKY KATKY:

"Dobrý den, Kláro. Mám otázku týkající se přechodu dítěte z bilingvní školky do základní školy. V základní škole, kam spádově patříme, mají angličtinu teprve až ve 3.třídě, což mě velmi nemile překvapilo. Jakou máte zkušenost s dětmi, které od Vás odcházejí do ZŠ? Chodí všechny do soukromých škol? Moc by mě mrzelo, kdyby o svou angličtinu přišla, protože v současnosti zcela přirozeně komunikuje s rodilými mluvčími. Už se smiřuji s tím, že jí budu aspoň 2x týdně platit individuální hodiny s rodilým mluvčím, protože nějaký kurz angličtiny s vrstevníky by asi pro ni neměl smysl, když je v angličtinê hodně vepředu. Nebo i to nemá smysl a je to příliš málo na to, aby si znalost jazyka udržela a trochu ji ještě dál rozvíjela? Dcerka byla ve školce vždy v malém kolektivu - max. 12 dětí a byla zvyklá na individuální přístup. Je hodně konzervativní, nemá ráda změny a delší čas jí trvá, než se uvolní v kolektivu neznámých dětí. Mám trochu obavy o to, jak velkou zátěží pro ni přechod do početné 1.třídy může být. Pořád zvažuji, zda pro ni nezvolit soukromou ZŠ, kde je ve třídě 15 dětí, ale bylo by to na úkor toho, že to bude škola mimo naše bydliště. A též nevím, zda je či není dobré ji stále před těmito zátěžovými situacemi chránit. Do soukromé školky kdysi nastoupila z důvodu, že ve státní školce nebylo volné místo. Ze tří školek, kde si zkusila půl dne pobýt, si nakonec jednu vybrala a tam je dodnes. Do státní školky se dostala ve 4,5 letech a neměla jsem sílu ji vytrhnout z kolektivu dětí a učitelek, které milovala. Navíc jsem slýchávala o místních MŠ hrozné věci, jak se tam děti teprve v 5 letech učí sociálně přijatelnému chování a já jsem svou výchovou dcerku vedla k tomu, že není dobré se prát. Když i v její školce ji divočejší kluci bouchli, tak to trpně snášela. Do státní školky jsem se ji tedy v podstatě i bála dát. A teď se bojím ji dát do ZŠ. Manžel o soukromé škole nechce ani slyšet a má pocit, že se s dcerou život mazlit nebude a měla by si zvykat a ne abychom jí pořád uhlazovali cestičku. Mám v tomto zcela opačný názor, ale asi bude pravda někde uprostřed. Máte nějakou zpětnou vazbu od rodičů Vašich bývalých předškoláčků? Moc děkuji předem za Váš názor."

 

Milá Katko. Děkuji za obsáhlý dotaz, díky němuž jste mi dala možnost, nahlédnout do Vaší situace.

 

Rozumím Vašim pocitům i přestože se jeví nedůležitě pro Vašeho manžela. Mám pocit, že je dobré jim věnovat pozornost a respektovat je. Vy jediná totiž dokážete nejlépe odhadnout, jestli je třída s individuálním přístupem pro Vaší holčičku přepychem či je to pilíř, který respektuje její individuální vývojové potřeby. Vím, že je pro ženu v této mužské a technické společnosti občas těžké zachovat si důvěru v sebe, ale ráda bych Vás v tom podpořila. Váš cit Vás přesně povede. Důvěřujte mu.

 

Je možné, že Váš manžel přichází se zamítavým postojem pouze ze strachu, že neutáhne finance rodiny kvůli docházce obou dětí do soukromých škol. Možná, potřebuje nějaký druh podpory od Vás, aby se mohl od tohoto tlaku uvolnit. Možná, že mít obě děti v soukromých školách Váš rodinný rozpočet opravdu neunese. Dejte si tedy čas i pro otevřenou komunikaci s ním.

 

Z mé zkušenosti mohu doporučit mít děti v co nejvíce výživném prostředí do konce prvního stupně ZŠ. V čase mezi 7 – 12 rokem hoří v dítěti silný plamen, který si přeje poznávat a dozvědět se o světě úplně všechno. Když se dítě nachází v prostředí, které tento plamen nepodporuje, začne jeho síla postupně ztrácet na intenzitě.

 

Pokud byste však museli volit státní školu, neklesejte na mysli. Každý rodič ve svých rukách dvě nejcennější kvality - milující pozornost a láskyplnou péči. Obě s lehkostí doplní vše, na co škole nezbyde čas.

 

Jakou máme zkušenost s dětmi, které od nás odcházejí do ZŠ? Naše maminky mluví podobně, jak Vy píšete. Jsou zklamané z omezených možností angličtiny na základních školách. Pokud chtějí, aby si jejich dítě udrželo úroveň angličtiny, se kterou odchází ze školky, volí většinou mezinárodní školy. V opačném případě se ke mně vrací s tím, že do půl roku až do roku děti o rozsah angličtiny přišly. Tuto skutečnost pak vyvažují anglicky mluvícími chůvami nebo doučování s rodilým mluvčím.

 

Není pravidlem, že by děti z naší školky odcházely pouze do soukromých škol. Rodiče si školy vybírají většinou podle citu. Zvažují jakou životní cestu chtějí svému dítěti otevřít. Pokud se jedná o sportovní rodinu, rozhodují se pro sportovní státní školy, rodiny s mezinárodními styky volí cizojazyčné soukromé školy, rodiny preferují montessori, pokračují v montessori státních i soukromých školách.

 

Držím moc palce a děkuji za Vaší otázku! :)

 

Klára Markuciová